Střední Brdy tvoří v pravém slova smyslu srdce celého vějíře brdského pohoří. I proto se jim říká rovněž Brdy centrální, někdy i velké, také vojenské, neboť byly téměř celé součástí vojenského výcvikového prostoru (VVP), anebo jen krátce, prostě a výstižně: Brdy. Každé z těchto synonym má své opodstatnění.

   Na úvod je nutno poznamenat, že kromě mezníků pocházejících z dob dávno minulých (16.-19. stol.), kterými se zde budeme hlouběji zabývat, se můžeme daleko snáze setkat s kamennými mezníky osazovanými později. Bylo to například ve dvacátých a třicátých letech 20. století nebo v období těsně po druhé světové válce. Liší se od svých předchůdců vyšší kvalitou opracování, velikostí (jsou menší) a dalšími parametry. V současné době asi neuniknou pozornosti plastové mezníky, nejčastěji červené nebo žluté. Jedná se také o bodový znak vymezující hranici mezi pozemky. Materiál, kvalita a vizáž hraničních znaků jsou obrazem doby.

   Na území bývalého vojenského výcvikového prostoru Brdy a v jeho okolí se v minulosti rozkládalo několik významných panství. Při srovnání jejich rozlohy s ostatními to ve své době byla většinou panství obřích rozměrů. Protože se mi podařilo podstatnou část hranic těchto velkých panství nejen v bývalém VVP během několika let postupně projít, rád bych se podělil o některé poznatky.

Strohost článku o brdských věžích a zejména o věžích geodetkách mě vyburcovala postupně k tomuhle článku, který nemá být, a ani v žádném případě není, vyčerpávající prací na tohle téma.

Protože jsem tento obor studoval, cítím se za všechny nejpovolanější napsat něco o tom, nač lze občas při toulkách po lese narazit. Ať už jsou to měřické věže zděné, kovové, dřevěné v různé fázi rozpadu či rozkladu, od dob vyměřování dosud respektované lesní průseky nebo staré měřické body, po kterých mnohdy nevědomky šlapeme v Brdech. Myslím, že stojí za to o nich něco zjistit.